Rubriky
Nezařazené

„Nekoncepční krok, který zvýšil náklady na tříděný sběr bez podstatné změny v recyklaci,“ hodnotí zálohování slovenský odborník

Prezident největší profesní organizace recyklačních, svozových a zpracovatelských firem na Slovensku – Asociace podnikatelů v odpadovém hospodářství (APOH) – Peter Krasnec, odpovídá na dotazy ohledně zálohování na Slovensku a možného zavedení povinného zálohování v České republice.

V České republice probíhá diskuze ohledně možného zavedení povinného zálohování PET lahví. Velká část připomínkových míst návrh MŽP s kritikou odmítla a bylo předloženo mnoho argumentů, proč by zavedení bylo pro ČR nevýhodné. Jako stát plníme evropské cíle sběru pro rok 2025, a to již od roku 2020. Obce, města i svozové a recyklační firmy mají rovněž jasný plán na splnění cílů k roku 2029. Podobně jako třeba Francie, která povinné zálohování odmítá, chceme oběhové hospodářství pro všechny obalové materiály, nejen pro PET lahve a plechovky.

Sbírat obaly v prodejnách potravin jistě není efektivní cesta do budoucnosti a není to ani moderní řešení. Jako efektivní se v ČR jeví rozvíjet dosavadní obecní systém třídění všech komunálních odpadů, který se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách v celé Evropě. Slovensko je prosazovateli povinného zálohování stavěno jako příklad úspěšného zavedení zálohového systému s prakticky samými výhodami.

Proto se Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH), zeptal na několik podstatných dotazů uznávaného odborníka ze Slovenska, který se v recyklaci pohybuje desítky let a který je také díky své práci v kontaktu s obcemi, městy i obchodníky. Je jím dlouholetý prezident největší profesní organizace svozových a recyklačních firem na Slovensku – Asociace podnikatelů v odpadovém hospodářství (APOH) RNDr. Peter Krasnec, PhD., MBA.

Pane prezidente, jaká byla míra sběru PET lahví na Slovensku, když Slovensko zavedlo povinné zálohování? Kde vidíte příčiny nižší míry sběru PET lahví na Slovensku, než v České republice?

Míra sběru a recyklace PET lahví byla před zavedením záloh na úrovni cca 62%. Problém, proč tak relativně nízko, vidím v Slovenské republice především v podpoře tříděné sběru v rámci rozšířené odpovědnosti výrobců. Na rozdíl od České republiky, kde dlouhodobě funguje jeden systém AOS (na Slovensku má název OZV – Organizace odpovědnosti výrobců), na Slovensku jich v té době fungovalo 10.

Na malou zemi jako je Slovensko je to až příliš mnoho, což způsobovalo konkurenci OZV, které se předháněly cenami pro výrobce (tento stav funguje bohužel i nadále) a tím pádem byl/je nedostatek finančních prostředků na podporu tříděného sběru a recyklace obalů. Konkurence je sice dobrá, ale podle našeho názoru ne v rámci rozšířené odpovědnosti výrobců.

S Vašimi zkušenostmi a při znalosti výsledků České republiky v této oblasti, doporučil byste ČR zavedení povinných záloh na PET lahve?

Určitě ne. Podle nás, a stále to tvrdíme, je zálohový systém nekoncepční tah, který rozbíjí tříděný sběr především plastů, výrazně zvyšuje náklady na třídění ostatních, méně hodnotných typů plastů a navíc nepokrývá všechny typy PET obalů (např. na Slovensku se nezálohují PET obaly z oleje , octa, sirupů, mléka, drogerie apod.). Navíc se jedná o investičně natolik nákladný systém, že investice do stavebních prací v obchodech, automatů na zpětný odběr PET lahví apod. (na Slovensku cca 80 milionů eur), nemají v podstatě téměř žádnou návratnost vzhledem k „dodatečně vysbíraným“ PET lahvím.

V ČR někteří politici a PR poradci říkají, že PET lahve ze žlutých popelnic nelze v recyklaci použít do nových PET lahví (bottle to bottle). Recyklační firmy, které fyzicky nakládají s PET lahvemi říkají, že je to nesmysl a že PET ze žlutých popelnic po řadu let standardně využívají do nových PET lahví. I nová evropská legislativa to jednoznačně umožňuje. Jak tomu bylo na Slovensku a jaký je Váš názor na možné použití PET ze žlutých popelnic?

Působil jsem 5 let ve funkci generálního ředitele recyklační společnosti na PET lahve, která měla v portfoliu také výrobu PET regranulátu a PET předlisků. Již tehdy jsme pochopili (a to bylo v letech 2010 – 2015), že je bez problémů možné vyrobit recyklát (regranulát/vločky), který jsou vhodný pro potravinové účely a pro výrobu PET obalů (každá jedna výroba musí stejně projít procesem EFSA – certifikace na potravinové obaly).

Proto absolutně nemohu souhlasit s danými tvrzeními, že PET lahve z tříděného sběru nejsou vhodné pro výrobu PET obalů. Stačí se podívat na Rakousko, kde nemají zaveden zálohový systém, ale funguje tam společnost, která PET lahve z rakouského tříděného sběru přeměňuje na certifikované PET vločky pro potravinářské účely a vyrábí z nich PET předlisky pro nápojový průmysl.

Prosazovatelé zálohování v ČR říkají, že obcím po zavedení zálohování ubyde plastový odpad ve žlutých popelnicích a že se jim tedy sníží náklady na odpadové hospodářství. Jak se to v tomto ohledu vyvíjelo na Slovensku? Vydělaly obce na zavedení povinného zálohování, jak v ČR někteří slibují?

Podle zkušeností na Slovensku tomu tak není. Lidé v domnění, že ušetří náklady na směsný komunální odpad, dávají do žlutých nádob i to, co tam nepatří, takže objem ve žlutých nádobách (odpadů/plastů) je v podstatě stejný, přestože se PET lahve vyskytují sporadicky. Má to však za následek výrazné zvýšení nákladů na tříděný sběr, a to cca dvojnásobně, v některých regionech až trojnásobně. Čili ve zkratce řečeno, po zavedení zálohového systému na Slovensku se náklady na tříděný sběr, především plastů, výrazně zvýšily. Navíc je zálohový systém na Slovensku mimo systém obcí, takže obce ze zálohového systému nemají v podstatě žádný finanční užitek.

Jaké jsou řádově náklady na svoz a vytřídění jedné PET lahve (nebo tuny) v novém zálohovém systému? Je zálohový systém dražší, než byl ten odpadový?

Když vycházím z oficiálních informací Správce záloh, tak byly celkové náklady v roce 2022 v částce 45,9 mil. euro (výroční zpráva Správce záloh, za rok 2023 není výroční zpráva ještě publikována). Jen pro příklad, všechny OZV (AOS) na Slovensku dohromady, které podporují tříděný sběr všech obalů na Slovensku, měly v roce 2022 tržby na úrovní cca 70 milionů eur. Z toho je snadno zjistitelné, jak je zálohový systém na PET láhve drahý.

Někteří politici v ČR říkají, že povinné zálohování výrazně zvýší procento recyklace plastů. Je to podle vás reálné? Kolik procent plastů se recykluje na Slovensku a o kolik se recyklace plastů zvedla po zavedení zálohování?

Myslím si, že zde klidně mohu citovat informaci z IEP (Institutu environmentální politiky – institut při MŽP SR), který ve své studii „Skutečná cena záloh“ tvrdí: „Zavedení povinného zálohování bude mít jen minimální vliv na celkovou míru recyklace komunálních odpadů. Jelikož PET a hliníkové nápojové obaly jsou lehké a tvoří jen nepatrný podíl na celkovém komunálním odpadu, míra recyklace komunálních odpadů by se při 90 % návratnosti PET a plechovek zvýšila jen o 0,5 p.b. Benefity bychom měli vidět spíše v objemu odvráceného litteringu a skládkovaného odpadu“.

S tímto tvrzením mohu souhlasit. Při enormních investičních nákladech v podstatě nedosáhneme efektu zvýšení míry recyklace plastů a už ne komunálních odpadů. Na Slovensku v podstatě vůbec – jelikož PET láhve v rámci zálohového systému jdou mimo rozšířenou odpovědnost výrobců a naše OZV (AOS) si vysbíraný PET nemohou započítávat do celkové míry recyklace plastů. Ta musí být zajištěna zbylými plasty v nádobách, proto je systém tak enormně drahý.

Dá se nějak kvantifikovat, jak moc zavedení zálohování na Slovensku pomůže státu reálně splnit evropské cíle ke všem komunálním odpadům, tedy zajistit recyklaci nejméně 65 % všech komunálních odpadů?

Zde opět můžu poukázat na danou studii IEP – zavedení záloh na PET láhve v podstatě nebude mít žádný efekt na zvyšování míry recyklace komunálních odpadů.

A na závěr, je něco, co byste k zavedenému systému povinného zálohování na Slovensku chtěl doplnit?

Že to byl ze strany Slovenska dost nekoncepční krok, který měl za následek zvýšení nákladů na tříděný sběr bez podstatné změny v rámci dosahování recyklačních cílů komunálních odpadů.

 

autor: Petr Havelka| zdroj: ČAOH

Rubriky
Nezařazené

AMPER 2024

Datum konání: 19. března 2024 0:00 – 21. března 2024 0:00
Místo konání: Brněnské výstaviště

 

V březnu 2024 se na brněnském Výstavišti uskuteční 30. ročník veletrhu AMPER. Veletrhu, který se stal tradičním symbolem inovací, spolupráce a rozvoje elektrotechnického průmyslu. Toto výročí představuje nejen důležitý milník v historii veletrhu AMPER, ale svědčí také o jeho přínosu pro odvětví elektrotechniky.

AMER – SMART AND CONNECTED WORLD, veletrh se koná na mezinárodní úrovni, každoročně se ho účastní na 150 vystavovatelů ze zahraničních zemí (Slovensko, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Polsko, Čína a další).

Inovace a technologický pokrok, tak by se dalo popsat prostředí veletrhu AMPER, který reflektuje aktuální trendy v elektrotechnickém průmyslu. Každý rok přináší představení nejnovějších technologií v oblastech energetiky, smart grids, komunitní energetiky, nejnovějších pohonů, elektromobility, smart and safe city, automatizace budov, průmyslu a dopravy a řadě dalších, v neposlední řadě elektronických součástek a nedostatkových čipů.

AMPER nejsou jen architektonicky pojednané expozice vystavovatelů. Návštěvníkům přináší také možnost zúčastnit se jedinečných konferencí, workshopů a prezentací například Smart City v praxi, odborné semináře vedené redakcí časopisu Automa, organizátoři připravují AMPER SUMMIT, soubor přednášek na téma Investice a dotace v ČR s přesahem do zahraničí, do kterého se zapojí především zástupci ústředních orgánů státní správy. Vědecko-výzkumná centra a elektrotechnické fakulty vysokých škol zaujalo INOVÁTORIUM, otevřené fórum pro sepětí vědy a praxe.

Stále více rezonující celospolečenské téma elektromobility na veletrhu AMPER 2024 reflektuje již 11. ROČNÍK PŘEHLÍDKY ELEKTROMOBILTYAMPER E – MOTION. Na něm se budou prezentovat jak nejnovější elektromobily s bateriovou technologií, tak nově i s vodíkovou, dobíjecí stanice a následná infrastruktura a stále více žádané elektrické manipulační a komunální vozy a zařízení.

AMPER je místem inspirace, transferu myšlenek a technologií a poskytuje jedinečnou příležitost k navazování technologické a obchodních spolupráce a k rozvoji stávajících vztahů, vytváří tak prostor pro posílení firemní image a obchodní růst.

„Stále více platí, že vystavovatelé veletrhu Amper jsou vždy napřed“.

 

Rubriky
Nezařazené

Projekt, který dává nový život starým knihám, úspěšně pokračuje

V prvním březnovém týdnu byla v sídle Kraje Vysočina zahájena vernisáží výstava s názvem Nový život starým knihám. Po celý březen si klienti a návštěvníci krajského úřadu mohou přečíst o výrobě knih, tipech, co s knihou po přečtení udělat, aby jí dali „nový“ život, o informacích, jak se zpracovává recyklovaný papír a co se z něj vyrábí. Zároveň si mohou odnést knihy ze dvou nových krajských knihobudek umístěných přímo v budovách krajského úřadu, které z recyklovaného materiálu vyrobili studenti SPŠ a SOU Pelhřimov za velice krátkou dobu, za to jim patří poděkování.

Myšlenka na záchranu knih opětovným použitím vznikla na začátku roku 2018 na třídicí lince ASMJ Jihlava na Hruškových dvorech. Ročně jí projde 7 500 tun papíru, ve kterém se nachází stále více knih ve velmi dobrém stavu. Tyto knihy spolu s nevyužívanými knihami od studentů Gymnázia Jihlava rozšířily nabídku knižních titulů v domovech pro seniory, které zřizuje Kraj Vysočina a v knihobudkách, které jsou dostupné pro veřejnost. V Jihlavě například v ZOO, Vodním ráji nebo v Nemocnici Jihlava. Po přečtení si je zapůjčí další čtenáři, a tak je zajištěno jejich opětovné využití.  

V roce 2020 se do projektu zapojily tři střední technické školy, zřizované Krajem Vysočina, aby jejich studenti pod odborným dohledem mistrů zhotovili další knihobudky, které jsou od dubna 2020 umístěné pro využití široké veřejnosti v Nemocnici Jihlava, v Pelhřimově a ve Světlé nad Sázavou. Na podporu předcházení vzniku odpadů byly k výrobě knihobudek zakomponovány i opětovně použité materiály, například dřevěné palety.

„Jsme rádi, že se do projektu Nový život starým knihám zapojí i úředníci Krajského úřadu Kraje Vysočina v rámci společenské odpovědnosti kraje a podpoří předcházení vzniku papírového odpadu prostřednictvím prodloužení životního cyklu knih jejich sdílením,“ uvedla Eva Horná, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství.

Aktivní účast obyvatel na předcházení vzniku odpadů přispívá k plnění cílů aktualizovaného Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016 až 2025 s výhledem do roku 2035 i legislativy v oblasti omezování skládkování.

 

Rubriky
Nezařazené

Průmysl je nutné v Evropě udržet. Proto jeho zástupci požadují „Industrial Deal“

Na konci února podepsali zástupci 73 evropských firem a svazů Evropskou průmyslovou dohodu, která má doplnit Evropskou zelenou dohodu. Cílem je, aby v Evropě zůstala zachována vysoce kvalitní pracovní místa.

Signatáři Antverpské deklarace požadují, aby vedle Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) byla na stejné úrovni důležitosti vytvořena i Evropská průmyslová dohoda (Industrial Deal). Podpis k deklaraci připojil i český Svaz průmyslu a dopravy.

Otázka před námi zní: Jak podpoříme rozvoj našeho evropského průmyslu? Odpověď zní: S Evropskou průmyslovou dohodou na stejné úrovni jako je Evropská zelená dohoda. Ne ve vzájemné opozici, ale aby se navzájem posilovaly,“ uvedl belgický premiér Alexander De Croo.

Komise si nevybrala nejlepší dobu

Podle zástupců průmyslu se kvůli splnění klimatické neutrality v roce 2050 a nedávno oznámenému cíli do roku 2040, bude evropská výroba elektřiny muset znásobit. „Průmyslové investice budou muset být šestkrát vyšší než v předchozím desetiletí,“ uvádí signatáři.

Evropská komise představila na začátku února doporučení, podle kterého by se klimatický cíl snižování emise do roku 2040, měl zvýšit na 90 %. Čeští zástupci energeticky náročných odvětví českého průmyslu ihned upozornili na fakt, že je návrh nerealistický a extrémně nákladný. „Takto navržený cíl ohrožuje samotnou existenci řady průmyslových odvětví a tím i české ekonomiky,“ uvedl Bohuslav Čížek, ředitel sekce Hospodářské politiky SP ČR.

Zástupci evropských firem upozorňují, že návrh přichází právě v době, kdy velké společnosti, ale i malé a střední podniky čelí nejvážnějšímu hospodářskému poklesu za posledních deset let. Poptávka klesá, výrobní náklady se zvyšují a investice se přesouvají do jiných regionů.


Zdroj + FOTO


Rubriky
Nezařazené

Zvláštní pravidla pro plastové obaly porušují evropské právo, namítají zpracovatelé plastů

Zástupci zpracovatelů plastů a výrobců plastových obalů si nechali vypracovat právní posouzení navrženého obalového nařízení, které kritizuje některá ustanovení. Obávají se, že kvůli nové legislativě dojde k přechodu na méně udržitelné obaly.

Od listopadu 2022, kdy Evropská komise zveřejnila návrh nového nařízení o obalech a obalových materiálech (PPWR), vzbuzuje nová legislativa značnou kritiku. Výrobci plastových obalů již dlouho volají po tom, aby se vrátila pravidla harmonizovaná v celé EU pro obaly.

Minulý týden zveřejnila Evropská asociace zpracovatelů plastů (EuPC) společně s Asociací průmyslu plastových obalů (IK) a Francouzskou asociací plastových a flexibilních obalů (Elipso) právní posouzení navrženého nařízení, které si nechala vypracovat. Z něho vyplývá, že některá ustanovení „s největší pravděpodobností“ porušují zásadu rovného zacházení.

Jedná se například o části, kdy právní předpis zakazuje pouze plastové obaly nebo vyžaduje jejich opětovné použití, případně když jsou z recyklovaného obsahu vyjmuty obaly potažené papírem. Podle právníků neexistují objektivní důvody pro nerovné zacházení a poukazují i na procesní porušení, když Parlament a Rada ve svých návrzích nezohlednily všechny relevantní faktory.

Asociace vyzývají členské státy a Evropský parlament, aby v rámci probíhajících třístranných jednání zvláštní pravidla odstranily, takže by společnosti mohly nabýt právní a plánovací jistoty.

 

ZDROJ + FOTO

 

Rubriky
Nezařazené

Opustíme Evropu nebo zavřeme výrobní linky, obávají se evropští výrobci fotovoltaiky

Evropští výrobci solárních panelů nedokáží čelit čínské konkurenci a požadují po EU, aby přijala mimořádná opatření, která by odvětví zachránila.

V rámci ambiciózních cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů Evropská komise plánuje, že rozšíří domácí výrobu čistých technologií, které při svém provozu produkují nízké nebo minimální emise skleníkových plynů. Kromě větrných elektráren nebo tepelných čerpadel mezi ně patří i solární panely, u kterých ovšem evropští výrobci nedokáží konkurovat levné asijské výrobě. 80 % celosvětové výroby fotovoltaických panelů se soustřeďuje v Číně, která tak ovládá světový trh.

Závislost na Číně plánuje Komise snížit prostřednictvím navrženého Aktu o průmyslu pro nulové čisté emise (Net-Zero Industry Act). V něm se uvádí, že v roce 2030 by 40 % evropské poptávky po solárních panelech mělo být vyráběno v Evropě společně s dalšími technologiemi.

Podle zástupců solárního sektoru ovšem evropský průmysl se solárními panely čelí existenční hrozbě. Situace je natolik kritická, že pokud politici nepodniknou okamžitá opatření, která by ochránila evropské výrobce, budou nuceni přesídlit do zahraničí nebo zkrachují. Někteří výrobci už museli vyhlásit bankrot.

Evropský průmysl varuje, že zbývají už jen týdny

Evropské sdružení výrobců solárních panelů (ESMC) které slučuje téměř celý evropský hodnotový řetězec výroby FVE, se na konci ledna obrátilo na Komisi, kterou vyzvala k přijetí mimořádných opatření. Pokud podle ESMC nebude přijata do dvou měsíců, hrozí uzavření výrobních linek.

 

ZDROJ + FOTO

Rubriky
Nezařazené

VELETRH AMPER 2024

TRADIČNÍ PLATFORMA PRO NEJNOVĚJŠÍ TECHNOLOGIE A INOVACE V ELEKTROTECHNICE A AUTOMATIZACI

19. – 21. 3. 2024, VÝSTAVIŠTĚ BRNO

V březnu 2024 se na brněnském Výstavišti uskuteční 30. ročník veletrhu AMPER. Veletrhu, který se stal tradičním symbolem inovací, spolupráce a rozvoje elektrotechnického průmyslu. Toto výročí představuje nejen důležitý milník v historii veletrhu AMPER, ale svědčí také o jeho přínosu pro odvětví elektrotechniky.

 

Veletrh AMPER se stal jednou z nejvýznamnějších elektrotechnických událostí v Evropě s přesahem do celého světa, o čemž vypovídá každoročně silná účast vystavovatelů i návštěvníků ze zahraničí.

Inovace a technologický pokrok, tak by se dalo popsat prostředí veletrhu AMPER, který reflektuje aktuální trendy v elektrotechnickém průmyslu. Každý rok přináší představení nejnovějších technologií, produktů a řešení předních výrobců a poskytovatelů služeb v elektrotechnickém sektoru.

AMPER nejsou jen expozice vystavovatelů. Návštěvníkům přináší také možnost zúčastnit se jedinečných seminářů, workshopů a prezentací. AMPER SUMMIT je prestižní soubor přednášek a seminářů, do kterého se zapojí odborníci a specialisté jak z řad zástupců ústředních orgánů státní správy, tak z předních technologických firem či oborových asociací.

Na veletrhu AMPER se představí také novinky a trendy vystavovatelů z oblasti SMART & SAFE CITY ‑ koncept chytrých a bezpečných měst, maximálně využívající moderních technologií s cílem zvýšit kvalitu života v městech a obcích. AMPER SMART & SAFE CITY je prostorem k odborné diskuzi a otevírá dveře moderním chytrým technologiím do sféry veřejné správy a služeb.

Součástí veletrhu AMPER bude již tradiční prezentace nejnovějších trendů v oblasti nabíjecí infrastruktury, elektromobility a elektrických manipulačních a komunálních zařízení – AMPER e-MOTION.

AMPER je místem inspirace, transferu myšlenek a technologií a poskytuje jedinečnou příležitost k navazování nových obchodních vztahů a k rozvoji těch stávajících, vytvářející tak prostor pro spolupráci a obchodní růst.

 

Pro více informací o veletrhu AMPER 2024 navštivte www.amper.cz.

Rubriky
Nezařazené

Evropanům klesla produkce komunálního odpadu skoro o 20 procent na osobu

V roce 2022 bylo množství komunálního odpadu vyprodukovaného na osobu v EU 513 kg, o 19 kg nebo chcete-li o 4 % na osobu méně než v roce 2021, kdy Evropan vyprodukoval 532 kg a o 46 kg více než v roce 1995.

Produkce komunálního odpadu se mezi členskými státy EU značně lišila. Podle Eurostatu vyprodukovali nejvíce SKO „na hlavu“ v Rakousku – 827 kg. Obyvatelé Dánska vyhodili v roce 2022 787 kg a Lucemburští 720 kg. Nejméně bylo produkovali lidé v Rumunsku (301 kg), Polsku (364 kg) a Estonsku (373 kg).

Rozdíly mezi zeměmi odrážejí rozdíly ve vzorcích spotřeby. Velkou roli hraje ekonomické bohatství a kvalita nakládání s komunálním odpadem. Země se liší v tom produkci živnostenského odpadu a odpadu z domácností.

249 kg na osobu recyklovaných v EU

Pokud jde o recyklaci, EU registrovala v průměru 249 kg na osobu, což je méně než v roce 2021 průměr 264 kg na osobu.

Nejvyšší množství recyklovaného odpadu na osobu mělo Rakousko (516 kg), Dánsko (411 kg) a Německo (409 kg). Naopak nejnižší množství mělo Rumunsko (36 kg), Malta (75 kg) a Řecko (90 kg).

 

Rubriky
Nezařazené

Odborný seminář SKS ČR

Ve čtvrtek 1. 2. 2024 proběhl, již jako třetí v pořadí, seminář zaměřený na problematiku v odpadovém hospodářství. V rámci semináře byla řešená témata:

  • „Vznikající nové kolektivní systémy“
  • „Třídící cíle, modelování potenciálu“
  • „Aktuální informace k zavedení zálohového systému“

Zázemí pro uspořádaní akce sdružení poskytl Grand Hotel International Praha.

Program setkání zahájily prezentace partnerských firem INISOFT s.r.o., MEVA-TEC s.r.o., REWINDOW, které se v různých podobách angažují v odpadovém hospodářství.

V dalším programu bylo naším záměrem v prezentacích od zúčastněných odborníků ukázat pohled z praxe v kontextu aktuálních legislativních podmínek.

Na semináři vystoupili:

  • Martina Vrbová, Ph.D. – Nevajgluj a.s.
  • Ing. Radovan Šomplák, Ph.D. – VUT Brno
  • Eva Drimlová, EKO-KOM a.s.
  • Olga Dočkalová, SMO ČR

Zájem účastníků akce se projevil mnoha dotazy k přednášejícím i sdělováním praktických zkušeností účastníků z jednotlivých technických služeb. Věřím, že poznatky získané na semináři se zaslouží o naplnění cílů daných Zákonem o odpadech a příslušnými vyhláškami a také o lepší orientaci našich členů v odpadovém hospodářství.  

Jedním z bodů programu bylo představení modelovacího nástroje míry separace komunálního odpadu v obcích. Nástroj je vytvořen v MS Excel a je volně ke stažení na webové  stránce https://popelka.upi.fme.vutbr.cz/

Závěrem bych chtěl touto cestou poděkovat partnerským firmám, které finančně zaštítily seminář, organizátorům a všem zúčastněným za podnětné setkání v přátelské atmosféře.

Více foto naleznete v GALERII.

Bc. Milan Doubravský, člen rady SKS ČR, vedoucí sekce odpadů
Rubriky
Nezařazené

Tri štáty sa v elektrine odstrihnú od Ruska. Teraz spustili kľúčové prenosové vedenie

Synchronizáciu s európskou sústavou chcú zavŕšiť o rok skôr, než pôvodne plánovali.

Znižovanie závislosti od Ruska je počas uplynulých dvoch rokov veľkou najmä v plynárenstve. Ako ukazujú aj najnovšie čísla o tokoch plynu v Európe, „plynárenská mapa“ sa od ruskej invázie na Ukrajinu kompletne prekreslila.

Závislosť od Ruska je však témou aj v elektroenergetike. A to hlavne pre skupinu pobaltských štátov, Litvu, Lotyšsko a Estónsko, ktoré sa chystajú na synchronizáciu svojich prenosových sústav so sústavou Continental Europe. O prípravách sme na Energie-portal.sk informovali už v lete minulého roka.

Najnovším pokrokom je spustenie strategického prenosového vedenia. O jeho uvedení do prevádzky v stredu (24. januára) informovala Európska komisia.

O čo ide

Tri pobaltské štáty sú ako niekdajšie republiky Sovietskeho zväzu doposiaľ v elektroenergetike synchronizované so sústavami Ruska a Bieloruska. Chcú to zmeniť.

Kým v minulosti Litva, Lotyšsko a Estónsko z pohľadu ostatných krajín EÚ elektroenergeticky fungovali ako „ostrov,“ región už v súčasnosti má prepojenia so zvyškom Únie. Konkrétne ide o elektrické vedenia medzi Litvou a Poľskom (LitPol Link), ako aj o prepojenie so Švédskom (NordBalt) a Fínskom (Estlink 1 a Estlink 2).

Prevádzkovatelia prenosových sústav na Pobaltí už roky pracujú na tom, aby sa desynchronizovali s Ruskom a Bieloruskom a prešli na synchronizáciu s európskou sieťou. Integrácia baltských štátov bola prioritou už od roku 2009, kedy bolo v tejto veci podpísané prvé memorandum o porozumení. Následne do projektov začalo prúdiť financovanie zo zdrojov EÚ.

Ruská invázia na Ukrajinu celý proces urýchlila. Vlani pobaltské štáty zverejnili vyhlásenie, v ktorom konštatujú, že na pripojenie svojich sústav ku zvyšku Európy budú ich siete pripravené o takmer rok skôr, než sa pôvodne rátalo. K synchronizácii má dôjsť vo februári 2025. A pomôže tomu aj nové elektrické vedenie.

 

ZDROJ + FOTO